dnes je 23.11.2024

Input:

Způsob vyplňování ELDP za roky 2014 až 2021

16.1.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 62 minut

4.5.3 Způsob vyplňování ELDP za roky 2014 až 2021

ČSSZ, Ing. Olga Krchovová

Informace o vyplňování vycházejí z tiskopisu ČSSZ (89 381 8) Všeobecné zásady pro vyplňování ELDP, který si můžete stáhnout na stránkách www.cssz.cz .

Záhlaví

Údaj z ELDP Vysvětlivky k vyplňování 
Technický kód Tento údaj se nevyplňuje, využívají jej výlučně orgány sociálního zabezpečení.  
Za rok Uvádí se ve tvaru čtyřčíslí daného kalendářního roku.  
Typ ELDP 01 – uvádí se v případech, kdy:
  • výdělečná činnost pojištěnce ke dni odesílání ELDP v průběhu daného kalendářního roku trvá (např. při odesílání ELDP na výzvu orgánů sociálního zabezpečení),

  • ELDP je odesílán po uzavření celého kalendářního roku a výdělečná činnost pojištěnce po 31. 12. u zaměstnavatele nadále trvá.

51 – uvádí se v případech, kdy zaměstnavatel (případně OSSZ) vyhotovuje opravný ELDP po zjištění, že vykázané údaje na již odeslaném ELDP (s označením „01“) byly původně uvedeny chybně nebo došlo k jejich změně z důvodu, že nastaly nové skutečnosti.*)

02 – uvádí se v případech, kdy
  • výdělečná činnost pojištěnce byla v průběhu daného kalendářního roku ukončena, nebo k jejímu ukončení došlo k 31. 12.,

  • končí účast na nemocenském pojištění v souvislosti s nástupem výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,

  • u konkrétního pojištěnce dochází ke skončení příslušnosti k českým právním předpisům (pojištěnec začne v rámci trvání tohoto výkonu činnosti podléhat právním předpisům jiného státu),

  • údaje o pojištění za daný kalendářní rok již byly v souvislosti s ukončením výdělečné činnosti odeslány a následně je vyplňován ELDP s údaji o dodatečném zúčtování příjmů započitatelných do vyměřovacího základu.

Uvedené nepřichází v úvahu u osob, které vykonávají zaměstnání malého rozsahu (§ 7 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb. – dále jen ZNP) nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce (§ 7a ZNP).

52 – uvádí se v případech, kdy zaměstnavatel (případně OSSZ) vyhotovuje opravný ELDP po zjištění, že vykázané údaje na již odeslaném ELDP (s označením „02“) byly původně uvedeny chybně nebo došlo k jejich změně z důvodu, že nastaly nové skutečnosti. *)
Např. dodatečné zúčtování příjmu započitatelného do vyměřovacího základu v období po ukončení výkonu činnosti osobě, která vykonávala zaměstnání malého rozsahu (§ 7 odst. 3 ZNP) nebo osobě, která vykonávala zaměstnání na základě dohody o provedení práce (§ 7a ZNP)

03 – uvádí se v případech, kdy se ELDP odesílá v souvislosti s úmrtím pojištěnce.

53 – uvádí se v případech, kdy zaměstnavatel (případně OSSZ) vyhotovuje opravný ELDP po zjištění, že vykázané údaje na již odeslaném ELDP za kalendářní rok, v jehož průběhu pojištěnec zemřel, byly původně uvedeny chybně nebo došlo k jejich změně z důvodu, že nastaly nové skutečnosti.*)

*) Pokud byly na původním ELDP, jehož oprava se provádí, vykázány pojistné vztahy ve více řádcích a oprava se týká pouze některého z nich, je nutné na opravném ELDP uvést i původní správné údaje ostatních řádků.  
Oprava ELDP ze dne Bude-li údaj „Typ ELDP“ označen hodnotou „51“, „52“ nebo „53“, uvádí se do vymezeného prostoru datum vyhotovení původního ELDP, jehož se oprava týká, a to ve tvaru D.(DD.)M.(MM.)RRRR.  
Kód OSSZ Uvádí se kód z číselníku okresů (viz Příloha č. 1). Uvede se kód OSSZ, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd (§ 39 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb.), např. 221 pro Beroun.  
Místně příslušná OSSZ (ÚP PSSZ) Uvede se slovy příslušná OSSZ, např. Beroun.  

Oddíl 1. Identifikace pojištěnce

Údaj z ELDP Vysvětlivky k vyplňování 
Příjmení (poslední) Vyplňuje se příjmení platné při provádění zápisu do ELDP.  
Jméno Vyplňuje se v nezkrácené podobě obsažené v dokladech prokazujících totožnost pojištěnce. Pokud má pojištěnec více jmen, uvedou se všechna (do využití vymezeného prostoru).  
Titul Vyplňuje se běžně používanými zkratkami (např. Mgr., JUDr.).  
Datum narození Uvádí se běžným způsobem s tečkami mezi dnem, měsícem a rokem ve tvaru D.(DD.)M.(MM.)RRRR, např. 24.6.1971.  
Rodné číslo Uvádí se devítimístným, event. desetimístným číselným znakem. Jednotlivé skupiny čísel se oddělují mezerou (XXX XXX XXX nebo XXX XXX XXXX). U devítimístného rodného čísla je, při předkládání v elektronické podobě, třeba uvést skutečně 9 znaků (nesmí být doplněno nulou nebo proveden zápis mezery na desátém místě).  
Ulice Vyplňuje se název ulice bez čísla domu, nemá-li obec uliční systém, nebude tento údaj doplňován. U osob s trvalým pobytem v zahraničí se veškeré adresní údaje ELDP uvádějí podle místa pobytu na území ČR. Pokud osoby s trvalým pobytem v zahraničí pobyt v ČR nemají, uvede se jejich zahraniční adresa. Nemá-li osoba trvalý pobyt, uvede se do adresních údajů adresa sídla obecního úřadu, v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava, Plzeň adresa úřadu městské části nebo městského obvodu, v rámci jehož území měla tato osoba v minulosti trvalý pobyt, případně se zde narodil. V případě, že osoba neměla na území ČR pobyt nebo jej nelze zjistit a narodila se v cizině, uvede se adresa zvláštní matriky, tj. úřadu Městské části Brno-střed (§ 10 odst. 3 – 5§ 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů).  
Číslo domu Uvádí se odpovídající číslo domu, v němž má pojištěnec bydliště. Obsahuje-li adresa číslo popisné i orientační, uvádějí se obě tato čísla (s lomítkem), přičemž není rozhodné, které číslo bude uvedeno jako první. V čísle domu lze uvádět i písmena abecedy, např. označení bloku domu (1319/1A nebo 1319/IXa, apod.).  
Rodné příjmení Musí se shodovat se záznamy obsaženými v dokladech prokazujících totožnost pojištěnce.  
Obec Vyplňuje se vždy v přesném znění, a to i s případným upřesněním části obce, např. Praha 5 – Smíchov, a v nezkrácené podobě, např. Nová Ves pod Pleší. Jedná-li se o adresu v zahraničí, uvádějí se zahraniční adresní údaje.  
Pošta Vyplňuje se pouze prvních pět písmen z názvu dodací pošty, např. pošta Hradec Králové – Hrade, České Budějovice – České, Nový Jičín – NovýJ, Nová Paka – NováP, Ústí nad Labem – Ústín – bez mezer (neužívají se zkratky HKrál, ČBudě). V rámci pěti písmen je přípustné použít i číslo, a to např. Most1.
Jedná-li se o adresu v zahraničí, tento údaj se nevyplňuje.  
PSČ/Post Code V ČR se uvádí dle sborníku dodacích pošt a směrovacích čísel měst a obcí (XXX XX), pokud se jedná o adresu v zahraničí, uvádí se zahraniční směrovací kód. Do kolonky se uvádí již pouze PSČ nebo PostCode a nikoliv číslo státu z trojciferného číselníku jako tomu bylo u ELDP platných do 31. 12. 2008. V případě, že je v kolonce „Stát“ uvedeno „CZ“, je uvedení PSČ povinné.  
Stát Tento dvoumístný údaj upřesňuje adresní údaje a uvádí se kódem obsaženým v číselníku států (pro ČR se používá kód „CZ”). Číselník nejčastěji používaných kódů států při vyplňování ELDP je v Příloze č. 2; číselník kódů všech států je k dispozici na webových stránkách Českého statistického úřadu (www.csu.cz).  
Místo narození Vyplňuje se obec, příp. okres (u osob narozených v cizině i stát – pro označení státu je možné použít číselník států, viz Příloha č. 2). Pokud je název obce delší, je nutno ho na konci zkrátit, v případě víceslovného názvu uvést první část úplnou a ostatní části zkráceně.  

Oddíl 2. Průběh pojištění v daném roce

Údaje o průběhu výdělečné činnosti v daném kalendářním roce se zpravidla uvádějí do jednoho řádku. Údaje o průběhu výdělečné činnosti jednoho kalendářního roku (části roku) se rozepisují do dvou řádků (tří řádků, případně na další ELDP) v následujících případech:

1. U pojištěnců, kteří dovršili důchodový věk pro přiznání starobního důchodu a jejich pojištění trvá i nadále. Do prvního řádku se uvádí údaje do dne předcházejícího dni dovršení důchodového věku pro nárok na starobní důchod (podle § 29, 74, 74a, 76, 94 zákona č. 155/1995 Sb. – dále jen ZDPo), do druhého řádku se uvádí údaje o dobách pojištění po dovršení důchodového věku. Doby, které se při výpočtu osobního vyměřovacího základu vylučují, se zapisují k období, ve kterém trvaly (viz dále „Vyloučené doby“).

Vyměřovací základ se vyznačí úhrnem do řádku, ve kterém je vykázána doba po dovršení důchodového věku. To neplatí, pokud:

  • celé období po dovršení důchodového věku daného kalendářního roku by bylo dobou odečtenou. V tomto případě se vyměřovací základ uvede úhrnem do řádku, kde je vykázána doba do dovršení důchodového věku,

  • období po dovršení důchodového věku nenavazuje bezprostředně na období vykázané v předcházejícím řádku a

  • v období po dovršení důchodového věku došlo ke změně druhu nebo rozsahu vykonávané činnosti, která měla za následek vykázání odlišného kódu pro tento typ činnosti (viz níže bod 6).

2. Jestliže jsou po skončení účasti na pojištění dodatečně zúčtovány příjmy započitatelné do vyměřovacího základu (§ 5 zákona č. 589/1992 Sb.). Uvedené nepřichází v úvahu u osob, které vykonávají zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce (§ 7 odst. 3§ 7a ZNP).

3. Jestliže pojištěnec v době do tří měsíců po skončení původní výdělečné činnosti opět zahájí výdělečnou činnost u téhož zaměstnavatele.

4. Jestliže zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu (§ 7 odst. 4 ZNP), jejichž období výkonu se nepřekrývalo a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu – tj. 3 500 Kč, v letech 2019 až 2020 ve výši 3 000 Kč. Jednotlivá zaměstnání se rozepíší na samostatné řádky, případně další tiskopis ELDP. Dochází-li při dosažení rozhodného příjmu v rámci kalendářního měsíce k překrývání těchto zaměstnání, je nutno každou z těchto činností vykázat na samostatný ELDP.

5. Jestliže zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání na základě dohod o provedení práce, jejichž období výkonu se nepřekrývalo a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu – tj.   částky vyšší než 10 000 Kč (§ 7a ZNP). Jednotlivá zaměstnání se rozepíší na samostatné řádky, případně další tiskopis ELDP. Dochází-li při dosažení rozhodného příjmu v rámci kalendářního měsíce k překrývání těchto zaměstnání, je nutno každou z těchto činností vykázat na samostatný ELDP.

6. Jestliže v průběhu daného kalendářního roku dojde u výdělečné činnosti konkrétního zaměstnance ke změně podmínek účasti na pojištění například:

  • v souvislosti se změnou zaměstnání (§ 6 ZNP) na zaměstnání malého rozsahu (§ 7 ZNP) a naopak,

  • v souvislosti se změnou druhu výdělečné činnosti, tj. např. změna zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti na zaměstnání na základě dohody o provedení práce atp.

V těchto situacích je nutno postupovat v souladu s ust. § 10 odst. 6 ZNP, tzn. sledovat, zda nedochází ke změně druhu výdělečné činnosti nebo k přerušení pojištění. V takovém případě bude na ELDP v dalším řádku uveden až den nástupu do zaměstnání, případně den zahájení výkonu nové výdělečné činnosti.

Údaj z ELDP Vysvětlivky k vyplňování 
Kód:  Vyplňuje se ve tvaru trojmístného údaje, který obsahuje tři dále uvedené hodnoty, umožňující rozlišení charakteru údajů jednotlivých řádků.  
Kód:
První znak trojmístného údaje  
Vyplňuje se hodnotou „1“–„9“ a „A“–„Z“. Označuje druh výdělečné činnosti a umožňuje rozlišení více pojistných vztahů u téhož zaměstnavatele:
1 jeden (popřípadě první) pracovní poměr u zaměstnavateleKód pro pracovní poměr se použije i pro pracovní vztahy:
  • státních zaměstnanců,

  • soudců,

  • členů zastupitelstev územních samosprávných celků,

  • poslanců Poslanecké sněmovny PČR, senátorů Senátu PČR10,

  • členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů NKÚ, členy RRTV, finančního arbitra a jeho zástupce, veřejného ochránce práv a jeho zástupce, členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, členů Národní rozpočtové rady, členů rady (předsedy) Energetického regulačního úřadu

  • fyzických osob neuvedených v § 5 písm. a) bodech 1 až 21 ZNP s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,

  • pracovníků v pracovním vztahu podle cizích právních předpisů,

  • svědků v soudním a správním řízení, přípravném trestním řízení a osob podávajících vysvětlení na výzvu policejního orgánu [§ 10 odst. 3 písm. j) ZNP],

  • státní zástupci vykonávající v České republice funkci evropských pověřených žalobců.

2 druhý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele
3 třetí souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele
4 čtvrtý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele
5 pátý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele
6 šestý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele
7 sedmý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele
8 osmý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele
9 devátý (a další) souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

A dohoda o pracovní činnosti
B druhá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele
C třetí souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele
D čtvrtá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele
E pátá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele
F šestá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele
G sedmá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele
H osmá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele
I devátá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele
J desátá (a další) souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

K dobrovolný pracovník pečovatelské služby
L domácký zaměstnanec
M osoba pečující a osoba v evidenci [písm. b) a c) § 4a, § 47i zákona č. 359/1999 Sb.]
N smluvní zaměstnanec
O člen družstva
Q členové kolektivních orgánů právnické osoby
P prokurista
R likvidátor
S společník, jednatel, komanditista, ředitel obecně prospěšné společnosti a osoba pověřená obchodním vedením na základě smluvního zastoupení

T dohoda o provedení práce
U druhá souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele
V třetí souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele
W čtvrtá souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele
X pátá souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele
Y šestá souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele
Z sedmá (a další) souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele

Na činnosti uvedené pod znakem „1“–„9“, „A“–„J“ a „T“–„Z“, bez ohledu na časový rozsah vzájemného překrývání, je nutno vést samostatný ELDP.  
Kód:Druhý znak trojmístného údaje  Umožňuje rozlišení situací, kdy:
  • jsou po skončení výdělečné činnosti dodatečně zúčtovány příjmy započitatelné  do vyměřovacího základu. Uvede se údaj:

P – příjmy. Uvedení údaje „P“ nepřichází v úvahu:
  • pokud se jedná o zaměstnání malého rozsahu; podle ustanovení § 7 odst. 3 ZNP se příjem zúčtovaný po skončení doby zaměstnání malého rozsahu považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo,

  • při výkonu zaměstnání na základě dohody o provedení práce; podle ustanovení § 7a odst. 2 ZNP se příjem zúčtovaný po skončení dohody o provedení práce pro účely pojištění považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo.

  • do zaměstnání nastupuje pojištěnec, který již dovršil důchodový věk, případně, pojištěnec za trvání výdělečné činnosti dovršuje důchodový věk a jeho pojištění trvá i nadále. Doba pojištění od dovršení důchodového věku se vždy vykazuje uvedením údaje:

D – důchodový věk
  • v údaji „Dny“ je třeba vykázat vyšší počet pojištěných dnů, než jaký by odpovídal počtu dnů trvání zaměstnání po odečtení dnů připadajících na měsíce označené znakem „X“. Uvede se údaj:

    1. V – výjimka. Uvede se v případě, že:
      • pojištěnec v období do 30. 6. 2016 v průběhu kalendářního roku vykonával vojenskou službu v ozbrojenýchBUL silách ČR, a to pouze za situace, kdy pojištěnec vykonával vojenskou službu po část kalendářního měsíce a ve zbývající části kalendářního měsíce nesplnil ani jednu z podmínek § 11 odst. 2 ZDPo. V takovém případě nelze kalendářní dny, kdy nebyly splněny uvedené podmínky, hodnotit jako dobu důchodového pojištění a v tento měsíc je nutno (z důvodu nehodnocení části měsíce) označit znakem „X“.

      • ELDP je vyhotovován v návaznosti na ust. § 11 odst. 2 věty třetí ZDPo (neplatné skončení pracovněprávního vztahu) a je nutno řešit otázku hodnocení doby pojištění v kalendářním měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí soudu, jímž soud rozhodl, že uvedený vztah skončil neplatně nebo v němž byla uzavřena, po podání návrhu na určení neplatnosti skončení tohoto právního vztahu, mimosoudní dohoda (a pojištěnec v rámci tohoto měsíce nenastoupil do zaměstnání). V případě, že není splněna ani jedna z podmínek § 11 odst. 2 věty první ZDPo, nelze  v měsíci, v němž rozhodnutí soudu nabylo právní moci nebo v němž byla uzavřena mimosoudní dohoda, hodnotit jako dobu důchodového pojištění kalendářní dny ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu nebo ode dne uzavření mimosoudní dohody, a tento měsíc je nutno (z důvodu nehodnocení části měsíce) označit znakem „X“.

Nepřichází-li vyplnění druhého údaje v úvahu (nejedná se o shora vymezené situace), uvede se:
  • + (znaménko plus)

 
Kód:
Třetí znak trojmístného údaje  
  • + (znaménko plus) – od roku 2014 se na této pozici vždy uvádí znaménko +.

  • (Vyplňování údaje S na třetí pozici trojmístného kódu připadalo v úvahu naposledy za období do 31. 12. 2013)

 
MR Zaměstnání malého rozsahu – uvede se
A – v případech, kdy se ve smyslu § 7 ZNP jedná o zaměstnání malého rozsahu,
N – v případech, kdy se jedná o zaměstnání [dle § 6 odst. 1 písm. b) ZNP] a o zaměstnání konané na základě dohody o provedení práce (§ 7a ZNP).  
Od–Do Oba tyto údaje se uvádí s tečkami ve tvaru D.(DD.)M.(MM.) (např. 2.4., 14.11.).
Byla-li výdělečná činnost započata před kalendářním rokem, který je vykazován a trvá i po jeho uplynutí, uvede se 1.1. – 31.12. Jedná-li se o výdělečnou činnost navázanou v průběhu kalendářního roku, případně na dobu celého kalendářního roku, uvede se do údaje „Od“ den vzniku účasti na nemocenském pojištění, tj. den nástupu do zaměstnání atp. Do údaje „Do“ se uvede den ukončení výdělečné činnosti (např. 30.6.), případně 31.12., trvá-li výdělečná činnost i po tomto datu, nebo k tomuto datu skončila. Skutečnost, zda výdělečná činnost byla v kalendářním roce ukončena, případně zda trvá, je zřejmá z hodnoty uvedené v záhlaví ELDP v údaji  „Typ ELDP“.

U osob, které vykonávají:
  • zaměstnání malého rozsahu (§ 7 ZNP) se do údaje „Od“ uvede den vzniku účasti na pojištění, tj. den nástupu do zaměstnání v případech, kdy ke vzniku účasti na pojištění došlo již v měsíci nástupu do zaměstnání. V případech, kdy účast na pojištění vzniká až v některém z následujících kalendářních měsíců po měsíci, kdy činnost byla započata, se uvede první den tohoto kalendářního měsíce.

  • zaměstnání konané na základě dohody o provedení práce (§ 7a ZNP) se do údaje „Od“ uvede den vzniku účasti na pojištění, tj. den, kdy začal konat sjednanou práci v případech, kdy ke vzniku účasti na pojištění došlo již v tomto měsíci. V případech, kdy účast na pojištění vzniká až v některém z následujících kalendářních měsíců po měsíci, kdy začal konat sjednanou práci, se uvede první den tohoto kalendářního měsíce.

Údaj „Od“–„Do“ zůstane nevyplněn za situace, kdy je v daném řádku, po skončení výdělečné činnosti, vykazován dodatečně zúčtovaný příjem, započitatelný do vyměřovacího základu (druhý znak trojmístného údaje – hodnota „P“).

Při opakovaném zahájení výdělečné činnosti v témže kalendářním roce po přerušení se pokračuje v záznamech na tomtéž ELDP na jeho druhém, případně třetím řádku s uvedením nového intervalu „Od“–„Do“. Stejný postup platí pro zaměstnance, který vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu dle § 7 odst. 4 ZNP, a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu (§ 6 odst. 2 ZNP). Jednotlivá zaměstnání po sobě jdoucí se rozepíší na samostatné řádky, případně další tiskopis ELDP. Dochází-li při dosažení rozhodného příjmu v rámci kalendářního měsíce k překrývání těchto zaměstnání, je nutno každou z těchto činností vykázat na samostatný ELDP.

Je-li následná výdělečná činnost navázána bezprostředně (bez jediného dne přerušení – § 10 odst. 6 ZNP), uvádí se celý interval trvajícího pojištění v jednom řádku. Ustanovení § 10 odst. 6 ZNP se použije obdobně v případě, že na pracovní poměr dosavadního zaměstnance bezprostředně navazuje služební poměr státního zaměstnance (dle § 182 ZNP).
Tato zásada neplatí, dochází-li v rámci nově navázané výdělečné činnosti ke změně zaměstnání na zaměstnání malého rozsahu anebo naopak dochází-li ke změně druhu výdělečné činnosti (např. původně trval pracovní poměr, který skončí, a od následujícího dne je navázána dohoda o  pracovní činnosti).

Vyzve-li orgán sociálního zabezpečení v průběhu kalendářního roku k zaslání ELDP zaměstnance (např. v návaznosti na sepsání žádosti o dávku důchodového pojištění) a pojištění trvá i po jeho odeslání, uvede se jako datum „Do“ poslední den kalendářního měsíce, za který byl pojištěnci naposledy zaměstnavatelem zúčtován příjem. Na dalším ELDP vyhotovovaném za zbývající období trvání pojištění v daném kalendářním roce, se uvede v údaji „Od“ první den kalendářního měsíce následující po měsíci, za který byl původně vyhotovený ELDP odeslán.

 
Dny Uvádí se počet kalendářních dnů trvání pojištění v daném kalendářním roce. Do celkového součtu dnů se podle § 11 odst. 2 ZDPo nezahrnují kalendářní měsíce, ve kterých pojištěnec nebyl, ve smyslu § 11 odst. 2 ZDPo, účasten pojištění.
Do počtu kalendářních dnů se zahrnují vyloučené doby (viz dále „Vyloučené doby“).
V případě zaměstnání malého rozsahu (§ 7 ZNP) se do celkového součtu dnů nezapočítávají ty kalendářní měsíce (části kalendářního měsíce), ve kterých nebylo zaměstnání vykonáváno v rozsahu zakládajícím účast na nemocenském pojištění. Do součtu dnů se zahrnují pouze kalendářní měsíce, případně pouze části kalendářních měsíců, v nichž zaměstnanec dosáhl částky započitatelného příjmu (byla mu zúčtována) aspoň ve výši rozhodného příjmu – tj. 3 500 Kč, v letech 2019 až 2020 ve výši 3 000 Kč (§ 6 odst. 2 ZNP).
V případě zaměstnání konaného na základě dohody o provedení práce se do celkového součtu dnů nezapočítávají ty kalendářní měsíce (části kalendářního měsíce), ve kterých nebylo zaměstnání vykonáváno v rozsahu zakládajícím účast na nemocenském pojištění. Do součtu dnů se zahrnují pouze kalendářní měsíce, případně části kalendářních měsíců, v nichž byl zaměstnanci zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč (§ 7a ZNP). Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci alespoň 10 001 Kč. V takovém případě je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci.
Ve výše uvedených případech, kdy podmínkou účasti na pojištění je zúčtování určitého minimálního příjmu, se taková částka z žádných důvodů úměrně nesnižuje, a to ani v kalendářním měsíci, v jehož průběhu byla výdělečná činnost započata, případně ukončena.  
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 1–12 Číselné označení jednotlivých kalendářních měsíců daného kalendářního roku (1–12 – všechny měsíce kalendářního roku) umožňuje označit znakem „X“ ty kalendářní měsíce trvání výdělečné činnosti, které se nepovažují za dobu důchodového pojištění ve smyslu § 11 odst. 2 ZDPo, přičemž pro zápočet daného kalendářního měsíce se odchylně posuzuje účast na pojištění:
  • u osob, které vykonávají zaměstnání malého rozsahu,

  • u osob, které vykonávají zaměstnání na základě dohody o provedení práce.

U těchto osob se v daném kalendářním měsíci prvotně posuzují podmínky účasti na pojištění, tj. dosažení rozhodného příjmu.

Součet započtených dnů ve sloupci „Dny“ bude v rámci období vykázané výdělečné činnosti „Od“–„Do“ odpovídat součtu dnů v měsících, v nichž není písmeno „X“ uvedeno. Tato zásada neplatí, pokud je znakem „X“ označen kalendářní měsíc, v jehož rámci účast na pojištění nevznikla, zároveň však v tomto měsíci byla:
  • v období do 30. 6. 2016 po část měsíce vykonávána vojenská služba,

  • po část měsíce trvaly omluvné důvody a jedná se o zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce a zároveň v daném měsíci nebyla splněna podmínka dosažení rozhodného příjmu. Přichází v úvahu v situaci, kdy pracovní neschopnost započala v měsíci, v němž byla splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění a dočasná pracovní neschopnost pokračuje do následujícího měsíce (následujících měsíců) a v kalendářním měsíci, kdy pracovní neschopnost skončí, není splněna podmínka dosažení rozhodného příjmu,

  • v případě aplikace ust. § 11 odst. 2 ZDPo věty třetí (neplatné skončení pracovněprávního vztahu).

Za dobu pojištění se nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění, pokud nešlo o omluvné důvody dle ustanovení § 16 odst. 4 písm. a) ZDPo.

Znak „X“ nebude uváděn v období do 30. 6. 2016 v měsících, kdy nebyl dosažen žádný příjem z výdělečné činnosti započitatelný do vyměřovacího základu proto, že po celý kalendářní měsíc trval výkon vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě.
Znak „X“ však bude uveden v období do 30. 6. 2016 v měsíci, kdy výkon této vojenské služby trval po část měsíce (např. vojenské cvičení trvalo od 1. 4. do 15. 4. 2016) a po zbývající část měsíce, i když trval pojistný vztah, nedosáhl pojištěnec příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného proto, že nevykonával činnost zakládající účast na pojištění, pokud nešlo o omluvné důvody dle ustanovení § 16 odst. 4 písm. a) ZDPo. Z celkového součtu dnů se v tomto případě neodečte celý kalendářní měsíc, ale pouze část měsíce po ukončení vojenské služby (od 16. 4. 2016 do 30. 4. 2016). Výkon vojenské služby přichází po 31. 12. 2004 v úvahu jen ve zcela výjimečných situacích, a to  právě jen u vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení.
Pokud žena (muž) čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou (např. až do 4 let věku dítěte), bude znak „X“ ve většině případů prvně uveden v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém se dítě narodilo. Výjimkou budou situace, kdy k porodu dojde 1. dne v měsíci, v těchto případech bude znak „X“ uveden již v měsíci porodu (nebude-li zúčtován příjem, z něhož se odvádí pojistné). Znak „X“ bude dále uváděn ve všech měsících čerpání tohoto volna.
Potrvá-li mateřská a rodičovská dovolená po celý následující kalendářní rok (roky), zaměstnavatel na další ELDP místo uvádění dvanácti „X“ vyznačí „X“ v posledním třináctém prostoru označeném „1-12“. Třináctý prostor bude využíván výlučně v případech, kdy po celý kalendářní rok (tj. v období od 1.1. do 31.12.) nepřichází v úvahu zápočet ani jednoho dne pojištění.
Pokud by v době čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené po narození dítěte byl zúčtován v některém měsíci příjem z výdělečné činnosti, z něhož by bylo odvedeno pojistné podle zákona č. 589/1992 Sb., uvede se ve všech kalendářních měsících znak „X“ s výjimkou měsíce, ve kterém byl zúčtován příjem.
Obdobné označení nepojištěných měsíců se vztahuje na jakékoli trvání pracovního volna bez náhrady mzdy (např. neplacené volno, neomluvená absence, výkon vazby atp.).  
Vyloučené doby Uvádí se doba trvání omluvných důvodů§ 16 odst. 4 písm. a) ZDPo, tj.:
  • doba dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, a doba karantény. Skutečnost, že po určitou dobu dojde k případnému omezení nároku na výplatu dávky, nemá na vykázání doby dočasné pracovní neschopnosti, karantény do vyloučených dob vliv,

  • doba, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti (nejde-li o osoby, které nemají podle § 39 odst. 5 ZNP nárok na ošetřovné), nejvýše však prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku a v období mimořádného opatření při epidemii od 11. 3. 2020 do 30. 6. 2020 a v období od 14. 10. 2020 nejpozději do 30. 6. 2021 dny, ve kterých trvala potřeba ošetřování z důvodu uzavření školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo školy, jejímž je žákem (v období od 11. 3. 2020 do 30. 6. 2020 též o dítě nad 10 let věku, které nedovršilo 13 let věku) a též zařízení určené pro péči o osoby (nad 10 let věku), které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách. Pokud dojde k vystřídání v průběhu ošetřování, zaměstnavatel prvního ošetřujícího vykáže dobu ošetřování podle počtu dnů ošetřování, druhý zaměstnavatel pak v počtu dní zbývajících do 9 (16), neskončí-li potřeba ošetřování dříve (počet dnů „vyčerpaných“ prvním pečujícím bude patrný z průkazu „Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování/péče“). K vystřídání v průběhu ošetřování z důvodu mimořádných opatření při karanténě v období od 11. 3. 2020 do 30. 6 2020 a od 14. 10. 2020 do 30. 6. 2021 může docházet vícekrát (počet dnů péče je obsahem výkazu péče, který každý z pečujících předkládá samostatně),

  • doba před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu,

  • od 1. 2. 2018 doba, po kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče (nárok na otcovskou náleží dle ust. § 38a zákona č. 187/2006 Sb. v období 6 týdnů ode dne narození dítěte, nebo více dětí, nebo ode dne převzetí dítěte nebo více dětí do péče, nahrazující péči rodičů, podpůrčí doba činí 1 týden),

  • od 1. 6. 2018 doba, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče (nárok na ošetřovné náleží dle ust. § 41e odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. nejdéle 90 kalendářních dnů).

Doba pracovní neschopnosti v rámci výdělečné činnosti se do vyloučených dob vykazuje za celou dobu jejího trvání, bez ohledu na skutečnost, že pracovní neschopnost podle potvrzení lékaře případně trvá i po uplynutí podpůrčí doby pro výplatu nemocenského.
Doba trvání omluvných důvodů se na ELDP vykazuje jako doba vyloučená i v případě, kdy její počátek spadá do doby čerpání neplaceného volna.

Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce, vykazuje se pouze doba trvání té dočasné pracovní neschopnosti (případně doba, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu), pokud trvání těchto omluvných důvodů započalo v měsíci, ve kterém byla splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění, tj. bylo dosaženo rozhodného příjmu.
Dále se za vyloučenou dobu považuje:
  • v období do 30. 6. 2016 doba výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, pokud tato bude ve výjimečných případech přicházet v úvahu [§ 16 odst. 4 písm. d) ZDPo],

  • doba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na určení neplatnosti skončení tohoto právního vztahu nadále trval právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud podle tohoto rozhodnutí nebo této dohody došlo k jeho skončení neplatně a pokud by jinak byla, kdyby nedošlo k neplatnému ukončení tohoto vztahu, splněna podmínka účasti na pojištění a pokud současně za tuto dobu nebyla soudem přiznána (mimosoudně dohodnuta), náhrada mzdy platu nebo jiného započitatelného příjmu do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného [§ 16 odst. 4 písm. j) ZDPo].

Vyloučené doby se vykazují v počtu kalendářních dnů (nikoli pracovních) a neodečítají se z celkového počtu dnů uvedených v údaji „Dny“.

Podle ustanovení § 16 odst. 4 ZDPo se vyloučené doby na ELDP vykazují jen v případě, že se nekryjí s dobou:
  • pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

  • za kterou náležela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležící za pracovní úraz (nemoc z povolání) podle ustanovení § 271b ZP.

V takových případech nelze tyto doby považovat za vyloučené, a tedy je ani vykazovat do sloupce „Vyloučené doby“ na ELDP (podrobněji viz Příloha č. 3). 
Vyměřovací základ Uvádí se úhrn zúčtovaných příjmů započitatelných do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného ve smyslu § 5 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb.Vyměřovací základ se do ELDP uvádí v plné výši bez ohledu na skutečnost, že odvodu pojistného podléhá, ve smyslu ust. § 15a zák. č. 589/1992 Sb., pouze maximální vyměřovací základ. Vyměřovací základ se uvádí bez teček, případně čárek, s mezerou mezi miliony, tisíci a sty např. 2 920 800 a vykazuje se k časovému údaji „Od“–„Do“, ke kterému se váže. Pouze jde-li o situaci, kdy jsou uváděny údaje jednoho kalendářního roku do dvou řádků v souvislosti s dovršením důchodového věku, se celkový vyměřovací základ uvede úhrnem do řádku, ve kterém je vykázána doba po dovršení důchodového věku. Posledně uvedené neplatí, pokud
  • celé období po dovršení důchodového věku daného kalendářního roku by bylo dobou odečtenou. V tomto případě se vyměřovací základ uvede úhrnem do řádku, kde je  vykázána doba do dovršení důchodového věku,

  • řádek, v němž je vykázáno období před dovršením důchodového věku, končí datem, na  které zaměstnání v období od dosažení důchodového věku vykázané v dalším řádku plynule nenavazuje nebo navazuje, ale změnil se druh činnosti nebo rozsah činnosti (MR). V těchto případech bude vyměřovací základ uveden v řádku vykazujícím období, do  kterého vyměřovací základ náleží, bez ohledu na vykázané období po dovršení důchodového věku (tj. 2. znak kódu „D“).


Od 1. 2. 2018 platí, že příjem započitatelný do vyměřovacího základu pojištěnce, který náleží zpětně na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na zaplacení tohoto příjmu, se započte v těch kalendářních měsících, za které náleží. Pokud zaměstnavatel při vyhotovení ELDP za období před 1. 2. 2018 takto nepostupoval, je povinen na žádost vyhotovit opravný ELDP, a tyto příjmy zahrnout do kalendářního roku, za které náleží, bez ohledu na skutečnost, že nebyly v tomto roce zúčtovány (věta čtvrtá § 11 odst. 2 ZDPo). Náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu (např. úroky z prodlení) přiznaná soudem nebo na základě mimosoudní dohody započitatelná do vyměřovacího základu se tedy rozepíše do jednotlivých období (kalendářních měsíců), za které náležela, a to ve smyslu § 16 odst. 3 věta třetí ZNP. 
Doby odečt. (Doby odečtené) uvádí se počet kalendářních dnů, ve kterých pojištěnec výdělečně činný po dovršení důchodového věku (obecného dle § 32 nebo speciálního dle § 74, § 74a, § 76, § 94 ZDPo), čerpal pracovní volno bez náhrady příjmů, měl neomluvenou nepřítomnost v práci. Rovněž se odečítají doby trvání omluvných důvodů [viz § 16 odst. 4 písm. a) ZDPo]. Odečítají se i kalendářní dny měsíce, který je označen znakem „X“ (např. z důvodu nedosažení rozhodného příjmu u zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce). Všechny tyto doby se odečítají z celkového počtu kalendářních dnů zahrnutých v intervalu „Od“–„Do“.
Poznámka: Dny započtené (kolonka „Dny“) jsou rovny intervalu „Od“–„Do“, minus hodnota údaje „Doby odečtené“.  
Celkem Zaměstnavatel provede součet číselných údajů ve sloupcích „Vyloučené doby“, „Vyměřovací základ“ a „Doby odečtené“.  

Oddíl 3. Identifikační údaje zaměstnavatele a podpisy

Údaj z ELDP Vysvětlivky k vyplňování 
Název zaměstnavatele Vyplňuje se celý název zaměstnavatele, pod kterým je zapsán v obchodním, živnostenském nebo jiném rejstříku, a obec sídla. Pokud je zaměstnavatelem fyzická osoba, uvádí se jméno a příjmení fyzické osoby a obec sídla, ve kterém má trvalý pobyt (bydliště), a to i v případě zaměstnavatele registrovaného v zahraničí.  
 Uvádí se identifikační (individuální) číslo přidělované zaměstnavateli pro potřeby ČSÚ. IČ se uvede včetně úvodních nul. U zahraničních subjektů se uvádí individuální číslo vydané v cizině. V případě, že zaměstnavatel nemá IČ přiděleno, zůstane údaj nevyplněn.  
Variabilní symbol Uvádí se variabilní symbol přidělený zaměstnavateli jako plátci pojistného správou sociálního zabezpečení.  
Výdělečná činnost od Uvádí se s tečkami ve tvaru D.(DD.)M.(MM.)RRRR. Vyplňuje se jen, byla-li výdělečná činnost konkrétního pojištěnce započata před kalendářním rokem, za který je ELDP veden. V případě, že občan do tří měsíců u téhož zaměstnavatele zahájil znovu výdělečnou činnost a pro její zápis je využit druhý případně i třetí řádek ELDP, vztahuje se údaj „Výdělečná činnost u zaměstnavatele od“ k nejstarší výdělečné činnosti vykázané na tomto ELDP.
U osob, které vykonávají zaměstnání malého rozsahu a zaměstnání na základě dohody o provedení práce, se údaj „Výdělečná činnost od“ vyplňuje i v případě, že činnost byla zahájena v daném kalendářním roce, za který je ELDP veden – uvede se datum faktického zahájení výkonu činnosti.  
Datum vyhotovení ELDP Uvádí se s tečkami ve tvaru D.(DD.)M.(MM.)RRRR – vyznačí se datum, kdy je ELDP vyhotovován (opravován, rekonstruován).  
Datum a podpis pojištěnce Tiskopis ELDP odesílaný do evidence orgánům sociálního zabezpečení neobsahuje údaj datum a podpis pojištěnce. Datum a podpis pojištěnce je nezbytný na stejnopise ELDP, který zůstává založen u zaměstnavatele a tento stejnopis musí být pojištěnci předložen k podpisu nejpozději v den, kdy zaměstnavatel předkládá ELDP příslušnému orgánu sociálního zabezpečení (§ 38 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb.).  
Podpis a razítko zaměstnavatele Podepisuje pověřený pracovník zaměstnavatele. V případě, že zaměstnavatel nevlastní razítko, ověří údaje čitelným podpisem statutární zástupce zaměstnavatele. Zpracovává-li účetnictví firmy jiný zaměstnavatel, údaje ELDP ověřuje svým razítkem a podpisem zástupce tohoto zaměstnavatele. Pokud je v možnostech zaměstnavatele, je žádoucí použít razítko jiné barvy než červené.  
Pro potřeby OSSZ Pole slouží výlučně pro orgány sociálního zabezpečení.  

Příloha č. 1 – Číselník okresů

Kód  Popis 
110  Praha 10  
111  Praha 1  
112  Praha 2  
113  Praha 3  
114  Praha 4  
115  Praha 5  
116  Praha 6  
117  Praha 7  
118  Praha 8  
119  Praha 9  
121  Praha 5 – Jihozápadní Město  
122  Praha 4 – Modřany  
123  Praha 4 – Jižní Město  
220  Benešov  
221  Beroun  
222  Kladno  
223  Kolín  
224  Kutná Hora  
225  Mělník  
226  Mladá Boleslav  
227  Nymburk  
228  Praha – východ  
229  Praha – západ  
230  Příbram  
231  Rakovník  
332  České Budějovice  
333  Český Krumlov  
334  Jindřichův Hradec  
335  Pelhřimov  
336  Písek  
337  Prachatice  
338  Strakonice  
339  Tábor  
440  Domažlice  
441  Cheb  
442  Karlovy Vary  
443  Klatovy  
444  Plzeň – město  
445  Plzeň – jih  
446  Plzeň – sever  
447  Rokycany  
448  Sokolov  
449  Tachov  
550  Česká Lípa  
551  Děčín  
552  Chomutov  
553  Jablonec nad Nisou  
554  Liberec  
555  Litoměřice  
556  Louny  
557  Most  
558  Teplice  
559  Ústí nad Labem  
660  Havlíčkův Brod  
661  Hradec Králové  
662  Chrudim  
663  Jičín  
664  Náchod  
665  Pardubice  
666  Rychnov nad Kněžnou  
667  Semily  
668  Svitavy  
669  Trutnov  
670  Ústí nad Orlicí  
771  Blansko  
772  Brno – město  
773  Brno – venkov  
774  Břeclav  
775  Zlín  
776  Hodonín  
777  Jihlava  
778  Kroměříž  
779  Prostějov  
780  Třebíč  
781  Uherské Hradiště  
782  Vyškov  
783  Znojmo  
784  Žďár nad Sázavou  
884  Jeseník  
885  Bruntál  
886  Frýdek – Místek  
887  Karviná  
888  Nový Jičín  
889  Olomouc  
890  Opava  
891  Ostrava – město  
892  Přerov  
893  Šumperk  
894  Vsetín  

Příloha č. 2 – Číselník států (nejčastěji se vyskytující státy)

Pokud zde konkrétní označení není uvedeno, je k dispozici v Číselníku zemí dostupném na prostřednictvím odkazu na webových stránkách ČSSZ, v sekci Tiskopisy/Číselníky, případně na kterékoli OSSZ.

Kód  Popis 
AM  Arménie  
AU  Austrálie  
BE  Belgie  
BY  Bělorusko  
BA  Bosna a Hercegovina  
BG  Bulharsko  
CZ  Česká republika  
CN  Čína  
DK  Dánsko  
EE  Estonsko  
FR  Francie  
FI  Finsko  
CL  Chile  
HR  Chorvatsko  
IN  Indie  
IE  Irsko  
IS  Island  
IT  Itálie  
IL  Izrael  
JP  Japonsko  
YU  Jugoslávie  
CA  Kanada  
KZ  Kazachstán  
KP  Korea, lidově demokratická republika  
CY  Kypr  
KG  Kyrgyzstán  
LI  Lichtenštejnsko  
LT  Litva  
LV  Lotyšsko  
LU  Lucembursko  
HU  Maďarsko  
MK  Makedonie  
MT  Malta  
MD  Moldavsko  
MN  Mongolsko  
DE  Německo  
NL  Nizozemsko  
NO  Norsko  
NZ  Nový Zéland  
PL  Polsko  
PT  Portugalsko  
AT  Rakousko  
RO  Rumunsko  
RU  Rusko  
GR  Řecko  
SK  Slovensko  
SI  Slovinsko  
UK/GB  Spojené království V. Britanie a S. Irska  
US  Spojené státy americké  
ES  Španělsko  
SE  Švédsko  
CH  Švýcarsko  
TH  Thajsko  
TR  Turecko  
UA  Ukrajina  
VN  Vietnam  

Příloha č. 3

ELDP – krytí příjmů s vyloučenou dobou – § 16 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPo):

Vyloučené doby jsou:

  • § 16 odst. 4 písm. a) ZDPo – tzv. omluvné důvody: doba trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, doba karantény, doba po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů péče, popřípadě 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance a též v období od 11. 3. 2020 do 30. 6. 2020 dny, ve kterých trvala potřeba ošetřování z důvodu uzavření školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo školy, jejímž je žákem (též o dítě nad 10 let věku, které nedovršilo 13 let věku) a též z důvodu uzavření zařízení určené pro péči o osoby (nad 10 let věku), které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách, a též v období od 14. 10. 2020 do 30. 6. 2021, kdy došlo přijetím zákona č. 438/2020 Sb. k úpravě nároku na ošetřovné a prodloužení podpůrčí doby u ošetřovného o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii, doba, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče (změna od 1. 6. 2018), doba, po kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče (změna od 1. 2. 2018), doba po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu,

  • § 16 odst. 4 písm. d) ZDPodoba výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky před 1. červencem 2016, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, a výkonu civilní služby před 1. lednem 2005,

  • § 16 odst. 4 písm. j) ZDPodoba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu nadále trval právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud podle tohoto

Nahrávám...
Nahrávám...