Vnitřní mzdový předpis

Zaměstnavatel ................................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ)

zastoupený ..............................

stanoví v souladu se zákoníkem práce a po projednání s odborovou organizací tato pravidla pro poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost (dále jen "předpis“):

Tento předpis se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru. Na zaměstnance činné na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a na žáky se vztahují pouze ta ustanovení, u nichž je to výslovně uvedeno.

1. Tento předpis upravuje podmínky pro poskytování mzdy, odměny z dohod a odměny za pracovní pohotovost.

2. Mzda zaměstnance se stanoví podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce s přihlédnutím k obtížnosti pracovních podmínek, dále podle pracovní výkonnosti zaměstnance a jeho pracovních výsledků. K tomu se zaměstnanci zařazují do tarifních skupin a stanoví se jim základní mzdový tarif podle ustanovení části III. Základní mzdový tarif je zaručenou mzdou ve smyslu ustanovení § 112 ZP. K ohodnocení pracovní výkonnosti a pracovních výsledků slouží mzdové formy (část V).

3. Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší zaměstnancům stejná mzda. Způsob zajišťování rovného zacházení stanoví antidiskriminační zákon.

4. Před započetím práce musí být zaměstnanec seznámen se způsobem odměňování.

5. Při stanovení odměny za práce konané mimo pracovní poměr se postupuje obdobně tak, aby výše stanovené odměny odpovídala mzdě za stejnou nebo obdobnou práci konanou v pracovním poměru. Pro zaměstnance konající práce na základě některé z dohod platí, že se ustanovení o odměňování v pracovním poměru nepoužijí. Odměna musí být poskytována alespoň ve výši minimální mzdy. Zaměstnancům vykonávajícím práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr musí být poskytovány také příplatky nebo náhradní volno, popř. náhrada odměny z dohody, za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích stejně jako zaměstnancům v pracovním poměru, pokud práci za těchto podmínek konají. Pro poskytování odměny z dohody se § 115 až § 118 ZP a ustanovení tohoto vnitřního předpisu použijí obdobně, přičemž odměna z dohody se pro tyto účely posuzuje jako mzda.

6. Zaměstnanec má právo kdykoli nahlížet do tohoto předpisu, který je proto k dispozici .......... (kde nebo u koho).

1. Tarifní skupiny a tarifní sazby k nim přiřazené se odvozují od katalogu prací členěného do 8 tarifních skupin (příloha č. 1 tohoto předpisu).

2. Zaměstnanec se zařazuje do tarifní skupiny podle těžiště vykonávané práce, tedy podle toho druhu práce, na který byl zaměstnanec přijat a který s ním byl dohodnut v pracovní smlouvě.

Tarifní sazby pro 40hodinovou týdenní pracovní dobu činí:

Poznámka:

Uvedené tarify jsou převzaty z nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění od 1. 1. 2024 (upravené nařízením vlády č. 396/2023 Sb.) a jsou minimální. Tarify stanoví současně nejnižší úroveň zaručené mzdy (viz dále část IV), do které se nezahrnuje mzda za práci přesčas a příplatky za práci ve svátek, v noci, za ztížené a zdraví škodlivé pracovní prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Pokud by zaměstnavatel stanovil mzdové tarify nižší, než které stanoví nařízení vlády, musel by současně zajistit dodržení § 112 odst. 3 ZP například ustanovením o případném doplatku do tarifu pro případ, že mzda zaměstnance (po vyloučení výše uvedených složek) nedosáhne alespoň výše minimální zaručené mzdy. Takový postup je však nepraktický, protože vyžaduje každý měsíc porovnávání mzdy dosažené jednotlivými zaměstnanci s úrovní minimálních tarifů. Nižší mzdové tarify je možné bez tohoto důsledku sjednat výhradně v kolektivní smlouvě, tedy se souhlasem odborů jakožto smluvní strany.

Hodinové mzdové tarify platí pro 40hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobu. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin (podle § 79 ZP 37,5 nebo 38,75 hodin týdně podle pracovního režimu nebo provozu) se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy úměrně zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují.

Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 ZP nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční sazby minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižují úměrně odpracované době. U zaměstnavatelů, u kterých se uplatňují různé délky stanovené týdenní pracovní doby, se do hodinových mzdových tarifů uvedou tarify pro všechny používané délky stanovené týdenní pracovní doby.

Protože vedoucí nebo vysoce kvalifikovaní zaměstnanci, kteří vykonávají pracovní činnosti zařazené do 6. a vyšší skupiny prací, mohou být odměňováni smluvní mzdou, vystačí zaměstnavatelé v praxi zpravidla s uvedením nižšího počtu skupin prací, než je uveden v tabulce.

1. Zaměstnanci přísluší tarifní (zaručená) mzda odpovídající skupině, do které je zařazen a příslušné tarifní sazbě (část III). Měsíční tarifní mzda (fixní složka mzdy – část VI) se úměrně krátí, pokud zaměstnanec neodpracoval v měsíci stanovený počet směn/hodin.

2. K tarifní mzdě lze zaměstnancům poskytovat pohyblivé složky mzdy podle dalších ustanovení.

3. Byl-li zaměstnanec převeden v rámci pracovní smlouvy nebo na základě dohody o její změně na práci zařazenou do nižší tarifní skupiny a v důsledku toho mu byl stanoven nižší mzdový tarif, přísluší mu dosavadní základní tarif ještě po dobu jednoho kalendářního měsíce následujícího po dni přeřazení, a je-li tímto dnem 1. den v měsíci, po dobu tohoto měsíce.

4. Ustanovení předchozího bodu neplatí, byl-li zaměstnanec převeden pro porušení povinností vztahujících se k vykonávané práci, zaviněného schodku na hodnotách svěřených k vyúčtování, protože pozbyl předpoklady pro výkon pracovní činnosti nebo proto, že mu byla dána výpověď podle § 52 písm. f) nebo g) ZP.

5. Při přeřazení zaměstnance:

a) do vyšší tarifní skupiny mu přísluší mzdový tarif podle tohoto stupně dnem přeřazení,

b) do funkce odměňované smluvní mzdou mu přísluší fixní složka ve výši a ode dne dohodnutého v individuální smlouvě.

1. Pohyblivé složky mzdy se zaměstnancům poskytují v závislosti na jejich pracovních výsledcích a zvolené mzdové formě.

2. Mzdové formy jsou:

• prostá časová mzda,

• prémie,

• úkolová mzda,

• smíšená mzda,

• podílová mzda,

• odměny,

• osobní ohodnocení,

• další mzda.

3. Zásady pro používání mzdových forem tvoří přílohu č. 2 tohoto předpisu. Jednotlivé mzdové formy lze vhodně kombinovat.

4. Zaměstnancům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se odměna stanoví s přiměřeným použitím té mzdové formy, která je pro danou práci vhodná.

1. Vedoucí zaměstnanci se odměňují smluvní mzdou podle individuálně uzavřené dohody o jejím poskytování (dohoda o mzdě nebo manažerská smlouva). Vedoucími pracovními místy pro tento účel jsou ...................................................... (uvedou se konkrétní vedoucí zaměstnanci v souladu s ustanovením § 11 ZP). Při uzavírání smlouvy se postupuje podle dále uvedených zásad.

2. Smluvní mzdu tvoří:

• fixní složka mzdy,

• pohyblivá složka mzdy podle podmínek a ve výši dohodnuté ve smlouvě,

• případné další složky mzdy podle tohoto předpisu.

3. Fixní složka nesmí být nižší než základní tarifní mzda nejblíže podřízeného zaměstnance.

4. Dohodu o poskytování smluvní mzdy uzavírá s vedoucím zaměstnancem zaměstnavatel (je-li fyzická osoba) nebo statutární orgán zaměstnavatele.

5. Výplatu pohyblivé složky mzdy a případných dalších složek mzdy schvaluje ............(kdo). Tuto složku lze krátit nebo odejmout jen na základě podmínek dohodnutých ve smlouvě, např. při zjištěných nedostatcích v řídicí práci, při neplnění nebo neúplném plnění uložených úkolů, pro způsobení značné škody atd.

6. Vedoucím zaměstnancům na pracovních místech ...... (jejich vymezení je nutno stanovit tak, aby bylo v souladu s ustanovením § 11 ZP), se kterými byla mzda sjednána podle § 114 odst. 3 ZP již s přihlédnutím k případné práci přesčas, za výkon práce přesčas v dohodnutém rozsahu nepřísluší dosažená mzda, příplatek za práci přesčas ani náhradní volno. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze s vedoucími zaměstnanci sjednat nejvýše v mezích celkového rozsahu práce přesčas 416 hodin v kalendářním roce podle § 93 ZP.

1. Za práci přesčas přísluší zaměstnanci, kterému nebylo poskytnuto náhradní volno, vedle dosažené mzdy příplatek ve výši ......... % (nejméně 25) průměrného hodinového výdělku, a jde-li o práci přesčas, v noci nebo v den nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši .....% (použije-li se toto rozlišení, musí to být více než 25). U zaměstnance, se kterým byla dohodnuta kratší pracovní doba podle § 80 ZP, je prací přesčas až případná práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu.

2. Zaměstnancům, se kterými byla mzda sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas podle § 114 odst. 3 ZP, za výkon práce přesčas v dohodnutém rozsahu nepřísluší dosažená mzda, příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze se zaměstnanci sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a pouze u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas 416 hodin v kalendářním roce.

3. Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci, se kterým bylo dohodnuto poskytnutí příplatku namísto náhradního volna, ...... % průměrného hodinového výdělku (nejméně 100).

4. Za práci v noci přísluší zaměstnanci příplatek ve výši .... % (nejméně 10). Jinou minimální výši a způsob určení příplatku, např. pevnou částkou v Kč, lze sjednat od 1. 1. 2012 nejenom v kolektivní smlouvě, ale i v individuální smlouvě se zaměstnancem) průměrného hodinového výdělku zaměstnance za každou odpracovanou hodinu.

5. Za práci ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci ...... % (nejméně 10) základní sazby minimální mzdy, a to za každý ztěžující vliv.

6. Za práci v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci vedle dosažené mzdy příplatek ve výši ....... % (nejméně 10; jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat od 1. 1. 2012 nejenom v kolektivní smlouvě, ale i v individuální smlouvě se zaměstnancem) průměrného hodinového výdělku zaměstnance.

7. . .............. (uvedou se další druhy příplatků podle potřeb zaměstnavatele, např. za znalost a používání cizích jazyků, za zastupování atd. Jejich výši a podmínky pro jejich poskytování je nutno uvést konkrétně).

Poznámka: tvoří-li mzdový řád součást kolektivní smlouvy, lze příplatky za práci v noci a za práci v sobotu a v neděli stanovit jinak, tedy pevnými částkami nebo jiným procentem.

1. Žákům a studentům přísluší za produktivní práci vykonanou při odborném výcviku na produktivní činnosti měsíční odměna:

• žákům a studentům 1. ročníku ve výši .....%,

• žákům a studentům 2. ročníku ve výši .....%,

• žákům a studentům 3. ročníku ve výši .....%

(nejméně 30 %) minimální měsíční mzdy.

Nekonal-li žák nebo student práci po celý měsíc, odměna se úměrně krátí.

2. Konkrétní výši odměny určí ...... (zpravidla mistr) podle kvality a výsledků produktivní činnosti žáka nebo studenta s přihlédnutím k jeho prospěchu ve škole.

3. Vykonávají-li žáci nebo studenti výjimečně práci ve zdraví škodlivém prostředí nebo ......... (např. v sobotu a v neděli), přísluší jim stejné příplatky jako zaměstnancům (část VII).

1. Za dohodnutou pracovní pohotovost přísluší zaměstnanci odměna ve výši ... % (nejméně 10) průměrného hodinového výdělku za každou hodinu pohotovosti.

2. Dojde-li během pohotovosti k výkonu práce, přísluší zaměstnanci mzda za tuto práci a tato doba se započítává do celkové pracovní doby.

Poznámka: Nižší odměnu za pracovní pohotovost nelze sjednat ani v kolektivní smlouvě.

1. Mzda je splatná vždy ... dne měsíce následujícího po vykonané práci. Připadne-li tento den na den pracovního klidu, vyplácí se mzda poslední pracovní den před tímto dnem.

2. Na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem.

3. Zaměstnavatel před nastoupením zaměstnance na dovolenou mu vyplatí mzdu splatnou v době jeho dovolené, pokud se se zaměstnancem předem nedohodne jinak.

4. Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí zaměstnavatel mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení pracovního poměru.

1. Tento předpis nabývá účinnosti dnem ..........a platí do ...... Po uplynutí této doby může být změněn, prodloužen nebo nahrazen novým předpisem.

2. Případné změny předpisu v průběhu jeho účinnosti provádí zaměstnavatel vždy předem, a to po projednání

Alt. 1

s odborovou organizací

Alt. 2

se zaměstnanci, jichž se změna týká (v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace).

3. Veškerá opatření podle tohoto předpisu jsou vedoucí zaměstnanci povinni provádět tak, aby bylo zaručeno rovné zacházení se všemi zaměstnanci a zamezeno jakékoli formě diskriminace, zejména ve vztahu mezi muži a ženami, v souladu s ustanoveními antidiskriminačního zákona.

4. Zaměstnanci jsou povinni v rozsahu své působnosti spolupracovat s kontrolními orgány, zejména příslušného úřadu práce a inspekce práce.

V ................. dne ..................