dnes je 25.11.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele k zajišťování pracovnělékařských služeb

16.2.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 30 minut

3.10.2
Vnitřní předpis zaměstnavatele k zajišťování pracovnělékařských služeb

JUDr. Anna Janáková

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE

K ZAJIŠŤOVNÍ PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB

 

Zaměstnavatel ........................(uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený ............................................

vydává tuto

směrnici k zajištění pracovnělékařských služeb.

 

 

1. Charakter a součásti pracovnělékařských služeb

1.1. Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby, jejichž posláním je napomáhat tomu, aby zaměstnanci nevykonávali práce, které neodpovídají jejich zdravotní způsobilosti, aby se prací nezhoršoval jejich zdravotní stav a aby se předcházelo vzniku nemocí z povolání, ohrožení nemocí z povolání, pracovním úrazům a jiným poškození zdraví zaměstnanců z práce. Pracovnělékařské služby zahrnují konzultační služby a zdravotní péči preventivní, diagnostickou a posudkovou.

 

1.2. Součástí pracovnělékařských služeb je:

a) provádění pracovnělékařských prohlídek, které jsou preventivními prohlídkami a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci a za účelem zjištění změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce.

b) hodnocení vlivu pracovního činnosti a pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví,

c) poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací,

d) školení v poskytování první pomoci,

e) pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby.

 

 

2. Výběr poskytovatele pracovnělékařských služeb

2.1. Vedení firmy rozhodne za účasti zaměstnanců firmy o vhodné organizaci zajištění pracovnělékařských služeb ve firmě.

2.2 Personální útvar zajistí výběr poskytovatele pracovnělékařských služeb a navrhne vedení firmy, se kterým či se kterými by měla být uzavřena smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb.

 

2.3.. Při výběru vhodného poskytovatele pracovnělékařských služeb hodnotí zejména:

a) odbornost poskytovatele pracovnělékařských služeb,

b) kapacitu poskytovatele pracovnělékařských služeb s ohledem na počet zaměstnanců a s ohledem na umístění jednotlivých pracovišť,

c) cenovou nabídku poskytovaných pracovnělékařských služeb

d) místní dosažitelnost zdravotnického zařízení, kde poskytovatel pracovnělékařských služeb poskytuje služby.

 

2.4. Personální útvar zajistí informování odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nepůsobí-li ve firmě, pak přímo zaměstnance, o výběru zajišťování pracovnělékařských služeb.

 

3. Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb

3.1. Právní útvar ve spolupráci s personálním útvarem, výrobním útvarem a ekonomickým útvarem zajistí vypracování smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb a po dojednání jejího obsahu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb předloží návrh smlouvy k podpisu vedení firmy; vzor smlouvy o pracovnělékařských službách tvoří přílohu č. 1 této směrnice. Smlouva musí mít písemnou formu.

 

3.2. Pokud dojde v průběhu platnosti smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb ke změně zařazení práce do kategorie vyšší než kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo ke změně činnosti, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. nebo jinými právní předpisy (viz příloha č. 2 této směrnice), zajistí útvary firmy uvedené v předchozím odstavci doplnění dosavadní písemné smlouvy nebo uzavření nové smlouvy, které zahrne i ty pracovnělékařské služby, které doposud nebyly smlouvou kontrahovány. Doplněk nebo novou smlouvu je třeba uzavřít nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy k této změně došlo.

 

3.3. Plnění závazků vyplývajících z uzavřené smlouvy o pracovnělékařských službách sleduje z hlediska:

a) provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu a vlivu hodnocení pracovní činnosti a pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví - personální útvar,

b) poskytovaného poradenství na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací - personální útvar,

f) školení v poskytování první pomoci - personální útvar,

g) pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby - výrobní útvar a personální útvar,

h) finančních úhrad za poskytnuté pracovnělékařské služby - ekonomický útvar.

 

3.4. Personální útvar ve spolupráci s výrobním útvarem a ekonomickým útvarem každý rok (nejlépe koncem roku v prosinci) hodnotí plnění smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb a podle výsledků hodnocení navrhne ve spolupráci s právním útvarem vedení firmy změny smlouvy, případně výběr jiného poskytovatele pracovnělékařských služeb.

 

4. Vysílání k lékařským prohlídkám

4.1. Personální útvar zajišťuje vysílání uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců k pracovnělékařským prohlídkám podle požadavků právních předpisů ke smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb (popřípadě k pověřenému poskytovateli pracovnělékařských služeb, k poskytovateli pracovnělékařských služeb zaměstnavatele – uživatele). Sdělí jim jméno, adresu a ordinační hodiny, kdy se na pracovnělékařskou prohlídkou mohou dostavit, a lhůtu, ve které se mají prohlídce podrobit a předložit lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci.

 

4.2. Pokud tak firma rozhodne, personální útvar může, jde-li o práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. nebo jinými právními předpisy (seznam těchto předpisů tvoří přílohu č. 2 této směrnice) vyslat uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce a k posouzení zdravotní způsobilosti k práci k jejich registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, kterého si uchazeč o zaměstnání či zaměstnanec svobodně zvolil. Pro takový případ se smlouva neuzavírá.

 

4.3. Personální útvar vyšle zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku:

a) pokud o to zaměstnanec požádá,

b) má-li firma pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci

c) v dalších případech uvedených v ust. § 12 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

 

4.4. Pokud se ve firmě vykonávají práce ve zkušebním provozu, vysílá personální útvar zaměstnance k pracovnělékařským prohlídkám ke smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb na základě:

a) hodnocení rizik podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, nebo

b) výsledků měření, byla-li pro účely souhlasu s uvedením do zkušebního provozu uskutečněna.

 

4.5. Když vysílá personální útvar uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance k prohlídkám podle předchozích odstavců, musí je vybavit vyplněnou žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky a o vydání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci, jejíž vzor je uveden v příloze č. 3 této směrnice, nebo žádostí o provedení výstupní prohlídky, jejíž vzor je uveden v příloze č. 4 této směrnice.

 

4.6. Personální útvar je povinen vyslat zaměstnance k lékařské prohlídce a posouzení jeho zdravotního stavu, existuje-li:

a) důvodné podezření na vznik nemoci z povolání (ohrožení nemocí z povolání), a to ke smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb nebo k poskytovateli v oboru pracovního lékařství, který má povolení Ministerstva zdravotnictví k uznávání nemocí z povolání, s žádostí o posouzení zdravotního stavu,

b) podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání (ohrožení nemocí z povolání), a to k poskytovateli v oboru pracovního lékařství, který má povolení Ministerstva zdravotnictví k uznávání nemocí z povolání s žádostí o posouzení zdravotního stavu.

 

5. Vytvoření podmínek pro poskytování ostatních pracovnělékařských služeb

5.1. Pro hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví a hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců a osob ucházejících se o zaměstnání k práci poskytuje personální útvar poskytovateli pracovnělékařských služeb podklady pro zpracování rozboru vzniku a příčin pracovních úrazů, výskytu nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo nemocí souvisejících s prací, výsledky sledování zátěže organismu zaměstnanců působením rizikových faktorů, studie odezvy zdravotního stavu zaměstnanců na konkrétní pracovní podmínky a jiné.

 

5.2. Pro vytvoření vhodných podmínek pro poradenskou činnost poskytovatele pracovnělékařských služeb stanoví personální a výrobní útvar (ve spolupráci s osobou odborně způsobilou k prevenci rizik) způsob a termíny předkládání dokumentů, které bude poskytovatel pracovnělékařských služeb potřebovat k tomu, aby k záležitostem stanoveným vyhláškou o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče mohl zaujímat postoj a poskytovat poradenství.

 

5.3. Pro vytvoření podmínek pro dohled na pracovišti výrobní útvar stanoví a dohodne s poskytovatelem pracovnělékařských služeb termíny pravidelného dohledu na pracovištích případně dalších zařízeních zaměstnavatele. Personální a výrobní útvar zajistí předkládání potřebných dokumentů k zajištění dohledu prováděném poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

 

5.4. Personální útvar a výrobní útvar odpovídají za vytvoření podmínek pro to, aby poskytovatel pracovnělékařských služeb mohl při poskytování těchto služeb spolupracovat se zaměstnanci, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, odborovou organizací, a s odborně způsobilými osobami k prevenci rizik případně s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a s kontrolními orgány, které provádějí ve firmě dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci (ust. § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 373/2011 Sb.).

 

6. Povinnosti vůči poskytovateli pracovnělékařských služeb

6.1. Personální útvar v dohodě s příslušnými vedoucími zaměstnanci na jednotlivých pracovištích pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb:

- umožní vstup na každé pracoviště svých zaměstnanců,

- zajistí poskytování informací potřebných k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek.

- zajistí předkládání technické dokumentace strojů a zařízení, a sdělování dalších informací rozhodných pro ochranu zdraví při práci, včetně údajů zjištěních při ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání, popřípadě pracovních úrazů.

O poskytování informací poskytovateli pracovnělékařských služeb vede personální útvar vhodnou dokumentaci pro případ kontroly prováděné orgány ochrany veřejného zdraví nad plněním této povinnosti zaměstnavatele.

 

6.2. Personální útvar v dohodě s příslušnými vedoucími zaměstnanci na jednotlivých pracovištích umožní pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb vstup na pracoviště, kde bývalý zaměstnanec pracoval za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vznikla, a to za účelem zajištění dalších skutečností nebo provedení klinického testu, popřípadě odebrání vzorku materiálu nebo pořízení audiovizuálního záznamu potřebného k posouzení nemoci z povolání. Stejně umožní vstup zaměstnanci i bývalému zaměstnanci.

 

6.3. Na základě žádosti poskytovatele pracovnělékařských služeb o zajištění měření či expertizy za účelem analýzy (pracovních podmínek, pracovního prostředí a odezvy organismu zaměstnanců, výsledků kategorizace zdravotních rizik, při podezření, že došlo k takové změně pracovních podmínek, která negativně ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit zdraví zaměstnanců) předloží personální útvar vedení firmy:

a) návrh za zajištění takového měření či expertizy, nebo

b) návrh o podání žádosti o stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví; v žádosti nesouhlas se zajištěním měření nebo expertiz musí být odůvodněn.

Podle kladného rozhodnutí vedení firmy nebo na základě písemného stanoviska orgánu veřejného zdraví se souhlasem k provedení měření či expertizy personální útvar zajistí jejich provedení.

 

6.4 Personální útvar zajistí, aby v rámci školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byli zaměstnanci školeni ze svých povinností ohledně pracovnělékařských služeb, a to zejména ohledně povinnosti:

- podrobit se pracovnělékařským službám u smluvního lékaře zaměstnavatele nebo u vlastního registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, pokud tak podle zákona zaměstnavatel rozhodne,

- podrobit se zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu (poskytovatele dalších zdravotních služeb určuje poskytovatel pracovnělékařských služeb),

- podrobit se pracovnělékařským službám nařízeným podle jiného právního předpisu (viz příloha č. 2 této směrnice),

- sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů zdravotních služeb, kteří ho přijali do péče,

- sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny jemu známé nebo podezřelé skutečnosti související s ochranou zdraví při práci.

Personální útvar zajistí, aby do školení byla zahrnuta též informace o důsledcích, které dopadnou na zaměstnance v případě, že se nepodrobí příslušným pracovnělékařským službám, že nepředloží lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ve stanoveném termínu, a když je lékařský posudek neplatný.

 

7. Závěrečná ustanovení

7.1. Směrnice byla dne .......................projednána s odborovou organizací ................zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ................(pokud u zaměstnavatele působí).

 

7.2. Písemné vyhotovení této směrnice obdrží každý vedoucí zaměstnanec firmy.

 

7.3. Kontrolou dodržování této směrnice pověřuji............... (identifikace odpovědné osoby).

 

7.4. Nabytím účinnosti této směrnice se ruší vnitřní předpis o zajištění závodní preventivní péče vydaný dne....... a nahrazuje se touto novou směrnicí.

 

7.5. Tato směrnice nabývá účinnosti dnem.................

 Přílohy:

  1. Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb.
    1. Jiné právní předpisy, které stanoví podmínky pro výkon práce.
    2. Žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky a o lékařský posudek a o posouzení zdravotní způsobilosti k práci.
    3. Žádost o provedení výstupní prohlídky

V ..............(sídle firmy) dne...........

 

.........................................................

razítko zaměstnavatele a podpis 
jeho oprávněného zástupce

 

 

Komentář

 Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který upravuje mimo jiné pracovnělékařské služby, nabyl právní účinnosti dnem 1. dubna 2012, nicméně pro pracovnělékařské služby bylo stanoveno přechodné období, a to do konce března roku 2013. Od 1. dubna 2013 se postupuje již plně podle požadavků zákona č. 373/2011 Sb.

Zákon č. 373/2011 Sb., byl za dobu své právní účinnosti již devětkrát novelizován, přičemž některé novely se pracovnělékařských služeb a souvisejících otázek dotknuly významně. Zejména novela provedená:

  • zákonem č. 47/2013 Sb. umožnila, aby zaměstnavatel, který získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb, mohl poskytovat zaměstnancům na svých pracovištích pracovnělékařské služby za stanovených podmínek svými lékaři,

    • zákonem 82/2015 Sb. nově stanovila poskytovatele zdravotních služeb, kteří jsou oprávněni posuzovat zdravotní způsobilost žáků a studentů před prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu, a stanovila případy, kdy se posouzení zdravotní způsobilosti neprovede,

    • zákonem č. 202/2017 Sb., který s právní účinnosti od 1. listopadu 2017 zejména umožňuje pro posudkovou činnost za stanovených podmínek nahradit výpis ze zdravotnické dokumentace potvrzením o nezměněném zdravotním stavu, stanoví desetidenní lhůtu k vydání výpisu ze zdravotnické dokumentace či potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, stanoví, kdy je možné použít posudkový nález "zdravotně nezpůsobilá" a kdy "osoba dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost konat dosavadní práci", stanoví možnost vzdát se práva na přezkoumání lékařského posudku, zpřesňuje podmínky žádosti o prominutí zmeškání lhůty pro návrh na přezkoumání lékařského posudku, stanoví podmínky, kdy je třeba zajišťovat ostatní součásti pracovnělékařských služeb u prací první kategorie, u nichž jsou zaměstnanci vysíláni k pracovnělékařským prohlídkám k jejich registrujícím poskytovatelům, umožňuje smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb zajišťovat některé pracovnělékařské služby u jiných poskytovatelů zdravotních služeb, jako subdodávku, umožňuje agenturám práce zajištovat pracovnělékařské služby poskytovatelem pracovnělékařských služeb zaměstnavatele – uživatele, stanoví provádění vstupních pracovnělékařských prohlídek před vznikem pracovněprávního vztahu (nikoliv jako dosud před uzavřením smlouvy či dohody), ukládá zaměstnavateli vést dokumentaci o pracovnělékařských službách, která se nevztahuje ke konkrétním zaměstnancům

 

S účinností od 3. dubna 2013 vyšla vyhláška Ministerstva zdravotnictví č.79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), která stanoví podrobnosti ohledně pracovnělékařských služeb. Vyhláška byla s právní účinností od 15. prosince 2017 novelizována vyhláškou č. 436/2017 Sb., která do právní úpravy vnesla řadu změn (např. v hodnocení zdravotního stavu, ohledně výstupní prohlídky, termíny periodických prohlídek, minimální časy potřebné pro poradenství a pravidelného dohledu), a nových úprav (např. souběh periodické a mimořádné prohlídky, náležitosti žádosti o provedení lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání, náležitosti potvrzení o provedení výstupní prohlídky),

 

Povinnost zajistit pracovnělékařské služeb

Zaměstnavateli je povinnost zajistit pracovnělékařské služby uložena:

a) zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to ustanovením § 224,

b) zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a to ust. § 53 odst. 2.

 

Kdo má ve firmě v náplni zabezpečování této povinnosti

U firem, které mají personální útvar nebo personalistu, spadá zpravidla zabezpečování povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby do náplně činnosti citovaného útvaru či citovaného zaměstnance. Je to praktické řešení, neboť právě v tomto útvaru či u tohoto zaměstnance se soustředí lékařské posudky o zdravotní způsobilosti k práci, případně lékařské posudky o zdravotním stavu. Tento útvar či zaměstnanec/personalista vysílá uchazeče o zaměstnání a zaměstnance k pracovnělékařským prohlídkám. Z této koncepce vychází i tato směrnice o zajišťování zdravotní pracovnělékařských služeb.

 

Volba poskytovatele či poskytovatelů pracovnělékařských služeb

Obecně nové předpisy dávají pacientovi právo zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb a zdravotnické zařízení; možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se však nevztahuje na poskytování pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel vybere a rozhodne, od koho bude "kupovat“ pracovnělékařské služby. Jeví se výhodným zorganizovat "výběrové řízení“, aby byl vybrán nejvhodnější kandidát.

Organizace zajišťování pracovnělékařských služeb 

Personální útvar po dohodě s vedením firmy zvolí organizaci zajišťování pracovnělékařských služeb a vybere jednu nebo kombinaci několika z možností:

  1. smlouva s jedním poskytovatelem ohledně kompletních pracovnělékařských služeb (§ 54 odst. 2 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb.),
  2. smlouvy s více poskytovateli pracovnělékařských služeb (§ 3 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb,),
  3. zajištění pracovnělékařských prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. nebo jinými právními předpisy, u poskytovatelů, kteří jsou registrujícími poskytovateli zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.
  4. zajištění ostatních součásti pracovnělékařských služeb, v případě provádění pracovnělékařských prohlídek podle předchozího bodu, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu,
  5. písemné odsouhlasení smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb, že může zajišťovat pracovnělékařské služby též "pověřeným poskytovatelem" pracovnělékařských služeb (§ 57a zákona č. 373/2011 Sb.).
  6. zajištění pracovnělékařských služeb (v případě agentury práce) poskytovatelem pracovnělékařských služeb uživatele na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce (§ 307a §308 zákoníku práce),
  7. vlastními zaměstnanci, pokud se jedná o zaměstnavatele, který získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách v oboru podle § 54 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 373/2011 Sb. podle § 58a zákona č. 373/2011 Sb.

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb je fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb. O oprávnění k poskytování zdravotních služeb v civilní sféře rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány; v ostatních případech Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo vnitra.

 

Podle zákona může zaměstnavatel uzavřít smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb pouze s poskytovatelem zdravotních služeb v oboru:

a) všeobecné praktické lékařství, nebo

b) pracovní lékařství.

 

Zákon č. 373/2011 Sb. nevyžaduje pro lékaře v oboru všeobecné praktické lékařství žádnou další kvalifikaci či doškolování. Nicméně v důvodové zprávě k návrhu zákona č. 373/2011 Sb. zákonodárce uvádí, že je vhodné, aby praktický lékař absolvoval akreditovaný kurz zaměřený na pracovnělékařské služby. Kurzy pořádá Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze (IPVZ) již od roku 1993. Kurz "Základy pracovního lékařství" je zaměřený na výkon pracovnělékařských služeb a jeho náplň a rozsah byly projednány a doporučeny Společností pracovního lékařství. V roce 2012 kurz absolvovalo 25 lékařů, v roce 2013 celkem 20 lékařů, v roce 2014 to bylo 28 lékařů; kurz běžící od roku 2015 má 38 frekventantů. Kurz probíhá v deseti pokračovacích lekcích presenční formou; lekce probíhají o víkendu, jednou za měsíc, v Praze (IPVZ může zajistit ubytování). Celkový časový rozsah kurzu je 150 hodin. Kurz se zakončuje ověřením znalostí písemným testem a pohovorem a absolvent získá osvědčení, jehož planost není časově omezena. Náklady celého kurzu se pohybují kolem 30 tisíc Kč. 

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, výslovně neřeší, zda zaměstnavatel může uzavřít smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli. Prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče však v ust. § 3 odst. 1 počítá s tím, že zaměstnavatel může pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb, je-li to vzhledem k počtu zaměstnanců účelné, nebo je-li to vzhledem k umístění jednotlivých pracovišť účelné, nebo nelze-li pracovnělékařské služby zajistit s ohledem na kapacitní možnosti poskytovatele

Nahrávám...
Nahrávám...