Vnitřní předpis zaměstnavatele o dodatkové dovolené

2.9.4

Vnitřní předpis zaměstnavatele o dodatkové dovolené

JUDr. Věra Bognárová

Vnitřní předpis zaměstnavatele o dodatkové dovolené

Zaměstnavatel ............. ................................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený ..............

vydává tento

vnitřní předpis
 vymezující práce zvlášť obtížné pro účely poskytování dodatkové dovolené.

1. Dodatková dovolená podle § 215 odst. 4 ZP přísluší zaměstnancům, kteří konají práce zvlášť obtížné obecně v tomto ustanovení charakterizované a konají je za stanovených podmínek.

2. Za zaměstnance, kteří konají zvlášť práce obtížné, se u zaměstnavatele považují zaměstnanci, kteří .................. (uvést konkrétní pracovní místa zaměstnavatele nebo pracoviště, kde zaměstnanci konají práce za podmínek obecně uvedených v § 215 odst. 4 ZP).

3. Právo na dodatkovou dovolenou vzniká zaměstnanci za podmínek upravených v § 215 odst. 1 a 2 ZP. Jestliže zaměstnanec koná práci po celý kalendářní rok na pracovním místě uvedeném v bodě 2 tohoto vnitřního předpisu, přísluší mu dodatková dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby, a pracoval-li za těchto podmínek po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dodatková dovolená v délce odpovídající této kratší týdenní pracovní době. Pokud na tomto pracovním místě pracuje pouze po část kalendářního roku, přísluší mu za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce dodatková dovolená v délce jedné dvaapadesátiny stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby. Pracuje-li zaměstnanec v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech nepřetržitě více než 1 rok, přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů v těchto oblastech jedna dvanáctina dodatkové dovolené.

4. Při změně délky stanovené týdenní pracovní doby v průběhu příslušného kalendářního roku přísluší zaměstnanci za tento rok dodatková dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby.

5. Pro čerpání dovolené a rozhodnutí o jejím čerpání platí obecná pravidla, která jsou upravena v § 217 ZP a § 218 ZP, tj., čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené. Dodatková dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně a náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není možné poskytnout.

6. Vedoucí zaměstnanci na pracovištích, kde jsou vykonávány práce zvlášť obtížné, jsou povinni vést evidenci odpracované pracovní doby za podmínek, za nichž vzniká právo na dodatkovou dovolenou. Na pracovištích, kde se vyžaduje výkon práce alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, musí vedoucí zaměstnanec učinit v evidenci poznámku, že práce byla v tomto rozsahu zaměstnancem vykonána.

7. Za dodržování povinnosti určovat dodatkovou dovolenou přednostně odpovídá...... (uvést kdo). O čerpání dovolené za zaměstnavatele rozhoduje........... (uvést kdo).

8. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě....... (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.

Tato vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ............................

..................................................

razítko zaměstnavatele

a podpis jeho oprávněného zaměstnance

Komentář:

Dodatková dovolená je zákoníkem práce přímo upraveným druhem dovolené a přísluší zaměstnancům, kteří konají práce uvedené v § 215 ZP. Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část poskytovaná podle § 213 ZP přísluší všem zaměstnancům, pokud splní podmínky a druh konané práce vznik práva neovlivňuje. Vznik práva na dodatkovou dovolenou je na rozdíl od "řádné" dovolené podmíněn buď výkonem práce v § 215 odst. 1 ZP výslovně uvedené (práce pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol), nebo výkonem práce zvlášť obtížné. Tyto práce zákoník práce definuje obecnými znaky. Účelem dodatkové dovolené je poskytnout zaměstnancům, kteří tyto vyjmenované zvlášť obtížné práce konají, další pracovní volno.

Práce zvlášť obtížné jsou uvedeny v § 215 odst. 4 ZP. Jedná se o zaměstnance, kteří:

• trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby ve zdravotnických zařízeních nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy,

• jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

• jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření,

• pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

• jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí pracovníci pracují ve zdravotnické službě Vězeňské služby České republiky alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

• pracují nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech. Zaměstnanec, který dovršil 1 rok nepřetržité práce v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech, má právo na dodatkovou dovolenou již za tento rok. Pracuje-li zaměstnanec v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech nepřetržitě více než 1 rok, přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů v těchto oblastech 1/12 dodatkové dovolené.

• pracují ve Vězeňské službě České republiky v přímém styku s obviněnými ve výkonu vazby nebo odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

• pracují jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo jako zaměstnanci (kesonáři) provádějící kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách.

Dne 1. 1. 2013 nabyl účinnosti zákon č. 385/2012 Sb., kterým se § 215 odst. 2 ZP doplnil o písmeno i) a za práce zvlášť obtížné se pro účely dodatkové dovolené považují i práce konané zaměstnanci, kteří pracují jako zdravotničtí pracovníci vykonávající činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Novelizace § 215 ZP navazuje na změnu zákona o zdravotnické záchranné službě, která zdravotnickým pracovníkům při poskytování zdravotnické záchranné služby navyšuje pracovněprávní nároky, mezi které od 1. 1. 2013 patří i…