Zásady pro tvorbu dohadných položek

4.19

Zásady pro tvorbu dohadných položek

Ing. Michal Šindelář, Ph.D.

Struktura vnitřního předpisu o dohadných položkách je zaměřena na:

1. Stanovení konkrétních titulů dohadných položek

2. Účtování o dohadných položkách

Jedna z možných variant:

1. Stanovení konkrétních titulů dohadných položek

Dohadné položky jsou náklady a výnosy (návazně dluhy a pohledávky), jejichž vznik věcně a časově patří do běžného účetního období, pro jejichž zaúčtování však účetní jednotka neobdržela podklady (doklad).

Druhy dohadných položek:

• dohadné položky aktivní,

• dohadné položky pasivní.

Příklad titulů dohadných položek, které se konkrétně ve firmě vyskytují:

Dohadné položky aktivní

• nepotvrzený nárok náhrady za škodu od pojišťovny.

Dohadné položky pasivní

• dodavatelem dodané nevyfakturované služby,

• nevyúčtovaná spotřeba elektřiny, plynu, vody.

Vymezení termínů a odpovědnosti za předání podkladů k proúčtování před roční účetní závěrkou ..............................

2. Účtování dohadných položek

Účtování dohadných položek je součástí uzávěrkových účetních operací běžného roku.

Dohadné položky v následujícím účetním období:

Jedna z možných variant:

Počátkem roku se dohadná položka stornuje, potvrzená pohledávka nebo dluh se účtuje běžným způsobem.

Komentář:

Ve vnitřním firemním předpise je třeba:

• stanovit konkrétní tituly dohadných položek,

• rozhodnout o jejich účtování v běžném období, mezi dvěma nebo více za sebou jdoucími účetními obdobími,

je možno interně rozhodnout (pokud účetní jednotka sleduje měsíční výsledek hospodaření) i o účtování dohadných položek před měsíční účetní závěrkou nejenom na konci účetního období;

v následujícím účetním období je třeba rozhodnout:

• zda se dohadné položky stornují a o přijatých dokladech se účtuje obvyklým způsobem nebo

• zda se dohadná položka ponechá a v okamžiku přijetí dokladu je dohadná položka souvztažným účtem.

Dohadné účty aktivní jsou vymezeny v § 10 PVZÚ a § 11 PVZÚ a ČÚS pro podnikatele 017:

Obsahují částky pohledávek stanovené podle smluv (rozlišené na krátkodobé – splatnost do roka a dlouhodobé – splatnost delší než jeden rok), které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.

Například:

• pohledávka za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady,

• výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do vyúčtování bank nebo…