2024.23.04
Skončení zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění
Ing. Antonín Daněk
Během doby trvání zaměstnání se o otázky zdravotního pojištění nemusí pojištěnec příliš starat. Jiné je to v případě, kdy pracovní poměr končí.
Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných zákonem.
Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a odvádí pojistné podle zákona.
Po dobu trvání zaměstnání (s odvodem pojistného zaměstnavatelem) má pojištěnec řádně vyřešen svůj pojistný vztah, takže se o placení pojistného nemusí starat. Zaměstnavateli oznamuje (a dokládá) vznik nebo zánik nároku zdravotní pojišťovny na platbu pojistného státem a také jí sděluje změnu zdravotní pojišťovny, pokud se k tomuto kroku odhodlá. Avšak skončením zaměstnání nastává pro pojištěnce povinnost řešit své pojištění, aby mu u zdravotní pojišťovny nevznikl problém.
OBDOBÍ KALENDÁŘNÍHO MĚSÍCE
Z hlediska řešení pojistného vztahu (pojištění) osoby s trvalým pobytem na území České republiky se posuzuje ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc. To znamená, že zdravotní pojišťovnu zajímá, zda má každý její pojištěnec v rámci daného měsíce (alespoň po část takového měsíce) kryté zdravotní pojištění některou ze zákonem stanovených kategorií.
Tyto situace zdravotní pojišťovny průběžně vyhodnocují, a pokud zjistí nesoulad, zpravidla neprodleně kontaktují dotyčnou osobu za účelem sjednání nápravy. Veškeré úkony provádějí zdravotní pojišťovny s ohledem na aktuálně desetiletou promlčecí dobu.
ZÁKONNÉ MOŽNOSTI
Každá osoba s trvalým pobytem na území České republiky je ze zákona povinně účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění. Pokud není pojištěnec zaměstnán v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění (pojistné za zaměstnance hradí zaměstnavatel), může si sám platit pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba bez zdanitelných příjmů. Kromě těchto možností je téměř šest milionů našich občanů registrováno v kategorii osob, za které platí pojistné stát, což znamená, že tyto osoby pojistné neplatí, pokud nejsou výdělečně činné. Není výjimkou ani přípustný souběh vybraných kategorií, třeba evidence na úřadě práce s příjmem do poloviny minimální mzdy v rámci takzvaného nekolidujícího zaměstnání. V této souvislosti ještě přichází v úvahu vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to například z důvodu výkonu výdělečné činnosti ve státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ve Švýcarsku, případně také ve Spojeném království podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo uplatnění institutu dlouhodobého pobytu v cizině, u kterého se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.
Proberme si nyní blíže alternativy, kterých lze využít v situaci, kdy skončilo zaměstnání řešící pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny.
1. Nástup do jiného zaměstnání
Jestliže pojištěnec nastoupí do zaměstnání nejpozději v průběhu kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, bude platit pojistné jeho nový zaměstnavatel. Žádný problém nevznikne u zdravotní pojišťovny například v situaci, kdy jedno zaměstnání skončí dne 2. 5. a do dalšího zaměstnání pojištěnec nastoupí třeba 28. 6. Za zbylé kalendářní dny měsíců května a června se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí.
Období mezi jednotlivými zaměstnáními, trvající třeba i několik kalendářních měsíců, lze snadno překlenout například registrací uchazeče o zaměstnání na úřadě práce, anebo také pobíráním nemocenských dávek v důsledku onemocnění v ochranné lhůtě, což jsou ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát.
Zaměstnání vzniká:
- u pracovní smlouvy (obdobně i u odměn členů statutárních orgánů) při jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V tomto směru je výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl příjmu 4 000 Kč.
- u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 000 Kč,
- u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.
Pokud zaměstnavatel přihlašuje osobou jako zaměstnance, musí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Toto minimum neplatí pro zaměstnance vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP"), kdy se například jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát. Od 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
2. Souběh zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti
Při tomto souběhu příjmů převažuje varianta, kdy je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů a podnikání pak zdrojem příjmů vedlejších. Kdyby byl pracovní poměr ukončen, může se pokračující samostatná výdělečná činnost stát jediným zdrojem příjmů, ovšem již s povinností placení alespoň minimálních záloh, pokud by podle výsledků samostatné výdělečné činnosti v předcházejícím kalendářním roce nevznikla povinnost hradit zálohy vyšší. Pokud by bylo při daném souběhu zaměstnání ukončeno například dne 23. 10. a samostatná výdělečná činnost by se tak stala jediným zdrojem příjmů pojištěnce, musela by být alespoň minimální záloha zaplacena již za měsíc říjen proto, že zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc říjen. Minimální zálohy nemusejí platit osoby vyjmenované v ustanovení § 3a odst. 3 ZPZP, například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.
Pojistný vztah má pojištěnec vyřešen i v případě výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu.
3. "Státní pojištěnec"
Žádný problém u zdravotní pojišťovny nevznikne, pokud je pojištěnec u ní průběžně veden jako osoba, za kterou platí pojistné stát, anebo se po skončení zaměstnání touto osobou stane. Například při skončení zaměstnání kdykoli v září postačí vznik "státní kategorie" kdykoli v říjnu. Všechny osoby, které patří ve zdravotním pojištění do kategorie hrazené státem, naleznete…